Praha.cz

Lidé dnes mají velký problém udržet se v zaměstnání nebo si najít novou práci. Potvrzují to vysoká čísla nezaměstnanosti. Ačkoli Praha neměnně patří k okresům s nejnižší nezaměstnaností (5,26 procent), zároveň je v metropoli patrný rostoucí tlak na zaměstnance ze strany zaměstnavatelů na rozšiřování dovedností a znalostí. Téma celoživotního vzdělávání je v současné době čím dál aktuálnější.

Ti, kdo nejsou ochotni se učit novým věcem, na trhu práce obstojí jen těžce. Rozšiřovat své dovednost musejí nad rámec svého klasického vzdělání. Trend pociťují i odborníci z institutu CEMI, předního specialisty na MBA a LLM studium s celoevropskou působností. „Pokud chtějí lidé obstát v těžké konkurenci na trhu práce, musí počítat s tím, že jim nebude stačit, pokud získají nějaké formální vzdělání. Dnes již není žádnou zárukou ani vysokoškolský diplom. Lidé musejí být přístupni studiu v průběhu celého života,“ míní podle zkušeností Mgr. Štěpán Mika, ředitel institutu CEMI.

O tom, zdali je člověk schopný pracovat alespoň uživatelsky s počítačem, už žádný personalista nepochybuje a tuto kolonku na životopise rychle okem přehlíží. Dnes je to požadavek dokonce i u dělnických prací. Lidé si mohou základy IT doplnit díky kurzům docela snadno. Na internetu je jich bezpočet.

Nové znalosti pomohou

Jasným příkladem potřeby nových znalostí jsou cizí jazyky. Ne nadarmo platí přísloví: „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“. Angličtinu na komunikativní úrovni dnes zaměstnavatelé považují za standard. Druhý jazyk už většinou lidem chybí. Na trhu je mnoho možností, jak si výukou znalost jiných řečí doplnit. Co se týče peněz, jedná se o investici v tisícikorunách. Hodina výuky stojí průměrně od sto po 250 korun. Kapitolou samou o sobě je výuka jazyka v cizině, která je podle odborníků velmi efektivní. Navíc může člověk jazyk aktivně používat při cestování či v každodenní komunikaci s obyvatelstvem v dané destinaci.

Kromě institucí nabízejících jazykové kurzy se k doplnění vzdělání hlásí i řada středních či vysokých škol, které nabízejí nejrůznější formy vzdělání tak, aby si mohli vybrat i zaměstnaní a zaneprázdnění lidé. Popularitě se dnes dostává distanční formě vzdělání prostřednictvím internetu, takzvanému e-learningu.

Možnost zkráceného studia dnes otevírá další pomyslné dveře za druhým výučním listem pro učně, kteří jej mohou získat během jediného roku. Všechny školy totiž mohou přijmout všeobecné vzdělání a student si může doplnit na škole jen odbornost v oboru.

Rekvalifikační kurzy zdarma i za tisíce korun

Vzdělávání dospělých na středních školách se dnes děje například díky projektu UNIV Národního ústavu pro vzdělávání prostřednictvím rekvalifikačních kurzů pro dospělé. Na mnoha programech se podílí Ministerstvo školství a státní i soukromé instituce či občanská sdružení. Rekvalifikační kurzy lze vyhledat prostřednictvím webových stránek. Vždy je potřeba zkontrolovat, zdali obsahují rovněž akreditaci ministerstva školství. Zprostředkovávají je i úřady práce či personální a náborové agentury. V případě základů práce s počítačem musí člověk počítat s investicí kolem šesti tisíc korun. Cena kurzu internetového marketingu v praxi stojí přes 20 tisíc korun.

V dnešní době existují příspěvky na kurzy od státu i ty, které jsou zcela zdarma. Buď je vyberou úředníci na úřadu práce, nebo lze přijít s kurzem vlastním. Člověk musí být veden v evidenci úřadu práce. Nárok pak má na čerpání částky na zvolenou rekvalifikaci v maximální výši 50 tisíc korun pro jednoho člověka na tři roky. Nezaměstnaný má právo kurz odmítnout.

Univerzity třetího věku i přednášky zdarma

Studium formou takzvaného e-learningu si postupně nachází místo i na českých vysokých školách jako oblíbená forma dálkového studia. Součástí jsou i konzultační hodiny a to například i o víkendech. Studuje se i po večerech. Studium na vysoké škole se samozřejmě platí. Záleží na oboru a škole. Levnější semestry na vysokých školách například humanitně zaměřených vyjdou na částku kolem deseti tisíc korun. Vysoké školy cestovního ruchu se pak pohybují i kolem 60 tisíc korun za semestr. Kurzy nabízejí i vysoké školy, přičemž se částky mohou pohybovat od pár stovek korun až po statisíce za semestr. Pro zdárné přijetí do kurzů na vysokých školách je vyžadováno ve většině případů dokončené středoškolské vzdělání, ačkoli existují i případy výjimek. Absolventi získají osvědčení o absolvování kurzu.

Častěji, než tomu bylo v minulosti, se univerzity začínají starat o seniory i handicapované lidi a nabízejí různé formy vzdělání v rámci takzvané univerzity třetího věku. Studentem se může stát každý člověk, který je v důchodovém věku či držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P pro zdravotně hendikepované osoby.

Titul MBA pomáhá ke kariérnímu růstu

O tom, že celoživotní vzdělávání patří mezi zásadní současné trendy je hluboce přesvědčen i ředitel institutu CEMI Mgr. Štěpán Mika. Institut patří v Česku mezi průkopníky online studia Master of Business Administration (MBA) a specializuje se právě na tento manažerský program a nově i na studium LLM určeného pro prohloubení právních vědomostí.

„Věřím, že každý kvalitní vzdělávací program pomáhá rozšířit vědomosti a popohání člověka vpřed. Kontinuální profesní rozvoj se do budoucna stane požadavkem, což ostatně pociťujeme už dnes díky rekordní nezaměstnanosti a černému výhledu odchodu mladých lidí do důchodu v pozdějším věku. Již to nebude vítaná možnost rozvoje a zlepšování jen pro profesionály, nýbrž nutnost. Celoživotní vzdělávání má mnoho tváří ať už v podobě kratších či delších univerzitních programů a studia na institucích. Trendem je přechod od prezenční formy studia po masivní využívání moderních technologií a studium přes internet,“ míní Mgr. Štěpán Mika s tím, že všechny tyto trendy se odrážejí i na výuce na samotném institutu a jeho absolventech.

U mnoha absolventů programu MBA dochází dle slov ředitele institutu k postupu v kariérním žebříčku okamžitě po dokončení, u řady dalších se pak kariérní růst projeví v horizontu jednoho až dvou let. Získané znalosti mohou také absolventům pomoci založit svůj vlastní podnik a zcela se tak osamostatnit. Trendem v oblasti MBA studia je také to, že si zaměstnanci hradí studium sami. „Ubývá počet zaměstnavatelů, kteří tento benefit svým manažerům nabízejí, i pokud si ale zaměstnanec studium hradí sám, zaměstnavatel to nakonec jistě ocení – vidí u něho totiž snahu dále se vzdělávat a profesně rozvíjet a má tak jistotu, že se jedná o zaměstnance profesně aktivního, s nímž může do budoucna počítat,“ říká ředitel institutu CEMI. Absolventi si také v průběhu studia MBA vybudují síť osobních i pracovních kontaktů a lépe se jim tak daří dosahovat svých profesních cílů. Absolventi MBA studia označují znalosti získané v průběhu studia za velmi užitečné a neocenitelné v jejich pracovních pozicích a pociťují díky tomu konkurenční výhodu na trhu práce.

Studium MBA

Master of Business Administration, zkráceně MBA, je profesní studijní program, který připravuje studenty do manažerských pozic a především prohlubuje jejich znalosti v oblasti řízení. Protože však není ve většině zemí včetně Česka formálně uznán jako akademický titul, nelze ho za něj zaměňovat a nejedná se tedy náhradu vysokoškolského vzdělání (ať již bakalářského, magisterského či doktorského stupně). MBA patří do oblasti celoživotního kariérního vzdělávání, které vysokoškolské studium vhodně doplňuje a rozšiřuje. Pro přijetí na studium se obvykle vyžaduje vysokoškolské vzdělání alespoň bakalářského stupně, případně středoškolské vzdělání s maturitou v kombinaci s dostatečnou manažerskou praxí.